Městský rozvoj
Cirkulární ekonomika Prahy
Cirkulární Praha 2030
Zastupitelstvo hl. m. Prahy jednomyslně schválilo strategii Cirkulární Praha 2030 dne 28. ledna 2022. Strategie navazuje na Klimatický plán hl. m. Prahy a jeho cíl směrovat metropoli k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Cirkulární ekonomika může k naplnění klimatických závazků významně přispět. Uvádí se, že 45% globálních emisí CO₂ se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme.
Přijetím této strategie se Praha hlásí k průběžnému snižování ekologické a uhlíkové stopy (zdrojové náročnosti spotřeby) a zaváděním úsporných opatření a předcházením vzniku odpadu přispívá k úspoře surovin a ke snižování celkových emisí CO₂ města.
Po vzoru dalších evropských měst (Amsterdam, Londýn, Paříž, Kodaň, Glasgow a řada dalších) má Praha ambici stát se cirkulárním inovačním hubem, kde realizací strategických a pilotních projektů město podporuje digitalizaci, rozvoj a využití nových technologií, materiálů a procesů. Při zapojení podnikatelské sféry, výzkumu a vývoje, je cirkulární ekonomika příležitostí pro nové druhy produktů, služeb a nová pracovní místa. Podporou sdílené ekonomiky, komunitních aktivit či zapojením sociálních podniků cirkulární ekonomika přispívá také k sociální soudržnosti města.
Více ke klimatickým závazkům Prahy a jejich naplňování najdete na klima.praha.eu>>
„Příprava Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku – Cirkulární Praha 2030 pro nás byla příjemnou zkušeností spolupráce s městem a řadou městských aktérů, ve které budeme, doufám, i v příštích letech pokračovat a propojovat téma prevence vzniku odpadů a odpovědného nakládání se zdroji s inovacemi a vzděláváním,“ říká Zuzana Drhová, zástupkyně ředitele Pii, zodpovědná za rozvoj městských inovací.
Prohlédněte si Strategii pro přechod na cirkulární ekonomiku – Cirkulární Praha 2030 na webu klima.praha.eu>>
O strategii
➝ Cirkulární Praha 2030 se zaměřuje na cíle a opatření v sektorech s největším potenciálem materiálových i emisních úspor, jsou to: 1) stavebnictví, 2) voda, 3) zemědělství a potraviny, 4) odpady.
➝ Stavebnictví — úspor emisí skleníkových plynů je možné dosáhnout navýšením znovuvyužívání a recyklace materiálů, zvyšováním nároků na životnost budov či výběrem materiálů s nízkou uhlíkovou stopou. Uvádí se, že promyšlené a správně provedené renovace starých budov mohou snížit emise CO₂ až o 60 %.
➝ Voda — podporou spotřeby šedé vody se snižuje poptávka po pitné vodě i množství odpadních vod. Získávání pitné vody i čištění odpadních vod je přitom energeticky náročné. Využívání energie a živin z odpadních vod či přírodě blízká opatření pro nakládání se srážkovou vodou také snižují emise CO₂, respektive posilují zachytávání CO₂ městskou zelení.
➝ Zemědělství a potraviny — zavedení regenerativních a cirkulárních principů do produkce a spotřeby potravin může přinést globální úspory emisí skleníkových plynů až o 49 % do roku 2050 (odpovídá to 5,6 miliardám tun CO₂). Podpora cirkulárního a udržitelného potravinového systému v Praze, tedy místní a environmentálně šetrné produkce, sebou nese úspory CO₂ v dopravě co do vzdálenosti, tak i spotřeby paliva přesměrováním bioodpadu ze spalovny do bioplynové stanice a výrobu biometanu či ve spotřebě energeticky náročných umělých hnojiv, které lze nahradit organickými hnojivy z přeměny bioodpadu na certifikovaný kompost v kompostárnách v intravilánu města.
➝ Odpady – možných úspor CO₂ lze dosáhnout podporou recyklace a opakovaného využití materiálů, snižováním množství odpadu, ale také materiálovým a energetickým využitím bioodpadu (včetně vodárenských kalů), kdy biometan nahrazuje spotřebu fosilních paliv. Nejvíce emisí se však ušetří, pokud odpad vůbec nevznikne. Proto je třeba v rámci cirkulární ekonomiky podporovat zejména opatření a aktivity spojené s předcházením vzniku odpadu.
Tři průřezové oblasti se zaměřují na nástroje, kterými město může podpořit realizaci opatření navržených v tematických oblastech. Jsou to veřejné zakázky, tedy to, jaké produkty a služby město poptává, dále jsou to motivační nástroje formou dotačních podpor, voucherů, ale i cíleného vzdělávání a podpory komunikace, informačních kampaní. Třetí oblastí je řízení a implementace strategie, tedy koordinace v rámci města, příprava akčních plánů a jejich vyhodnocování na základě sledovaných dat.
Jak se podílíme na implementaci Strategie?
Podívejte na naše projekty:
Cirkulární města a byznys
Podívejte se na záznamy konferencí na téma cirkulárních měst a spolupráce se soukromým sektorem, který najdete v sekci ozvěny z konference zde: Cirkulární města
V roce 2022 jsme přivítali v CAMPu zahraniční hosty z Nadace Ellen MacArthur a z organizací Circle Economy a Metabolic, se kterými jsme diskutovali příležitosti pro cirkulární ekonomiku v oblasti stavebnictví a předcházení vzniku potravinového odpadu. Prezentace všech vystupujících jsou ke stažení v ozvěnách z konference na webu cirkularnimesta.cz
V roce 2023 jsme se ve spolupráci s Re-use federací zaměřili na potenciál využití opuštěných budov ve městě. Konference se konala v Prostor39, nechali jsme se inspirovat zahraniční praxí a projekty BlueCity z Rotterdamu a Nydalen Fabrikker z Osla a diskutovali s těmi, kdo mají s oživováním starých budov v Praze či Ostravě své zkušenosti.
Odkaz na podcast Vojty Kovala o cirkulárních městech naleznete ZDE
Cirkulární školy
Cirkulární ekonomika a města
➝ Přechod od lineárních k cirkulárním postupům - změna výrobních i spotřebních vzorců směrem k uzavřené smyčce (tzv. closed loop)
➝ Komplexní, nadresortní téma, vyžaduje změny v systému řízení a větší synergie - spolupráci – koordinaci
➝ Příležitosti pro inovace - nové technologie, materiály, postupy, využití digitalizace
➝ Cirkulární město - zapojení města a městských organizací, ale také podnikatelského a občanského sektoru – podpora iniciativ zdola (vzdělávání a osvěta) a vytváření poptávky po nových řešeních (např. prostřednictvím veřejných zakázek)
Urbánní inovace
Praha signatářem https://circularcitiesdeclaration.eu/
Praha se v říjnu 2020 připojila k dalším evropským městům a podepsala Deklaraci evropských měst o cirkulární ekonomice (European Circular Cities Declaration). Dalšími signatáři Deklarace jsou například Kodaň, Helsinky, Lublaň nebo Sevilla. Také tyto evropské metropole se zavázaly k tomu, že urychlí přechod z lineární ekonomiky na cirkulární ekonomiku a vyzvaly další města, aby se přidala.
Města a regiony jsou kolébkou inovací a socioekonomické transformace s obrovským potenciálem být lídry v přechodu k cirkulární ekonomice. Místní a regionální samosprávy řídí řadu klíčových odvětví, jako je mobilita a nakládání s odpady. V konečném důsledku jsou odpovědné za způsob využívání půdy a územní plánování. Mají tak ideální pozici pro podporu cirkulárního hospodářství a udržitelnější a odolnější budoucnosti.
Tisková zpráva - Praha se přidala k evropským městům>>
Zdroj fotografie: uživatel Florencia Potter ze služby Pexels