Zuzana Drhová: Inovace jsou o lidech
Spojení inovací s udržitelným rozvojem a novými technologiemi je směr, kterým by se mělo město ubírat. Není ale jednoduché ho dostávat do praxe. Zástupkyně ředitele Pii Zuzana Drhová je přesvědčena, že právě inovační institut může přispět tím, že bude s různými profesemi a organizacemi v kontaktu a bude znát příležitosti, kde se jaké projekty dají i finančně podpořit.
Co vás přesvědčilo nastoupit do instituce, která je zcela nová?
Měla jsem už dříve několikrát příležitost stát u formování různých institucí. Mám na mysli například mé někdejší působiště v Zeleném kruhu, který si tehdy musel jako asociace ekologických organizací vyjednat svou pozici. Aby ho všichni aktéři uznávali a vnímali jako užitečný. Myslím si, že jsme mnoho nového s kolegy vytvářeli i v Agentuře pro sociální začleňování. Takže rozvoj Pražského inovačního institutu pro mě nebude novou situací, naopak mě to láká. Je vždy jednodušší stavět na zelené louce než předělávat už fungující instituci.
Čím chcete ze svých profesních zkušeností přispět Pražskému inovačnímu institutu?
Za ty dva roky, co jsem působila na MMR v agendě Smart Cities, se mi téma propojení udržitelného rozvoje, nových technologií a inovací zalíbilo. Věřím tomu, že to je směr, kterým by se mělo město ubírat. Není ale jednoduché ho dostávat do praxe. Myslím, že právě inovační institut může přispět tím, že bude s různými profesemi a organizacemi v kontaktu a bude znát příležitosti, kde se jaké projekty dají i finančně podpořit. Bude se také snažit přinášet zkušenosti dobré praxe ze zahraničí. Může vzniknout inspirativní prostředí, které bude pozvolna a „malými krůčky“ lidi motivovat, aby se nadchli pro danou myšlenku. Pokud za technologiemi nestojí nadšenci, kteří jim věří, nepodaří se. Jsem přesvědčena, že tomu by mohl institut pomoci.
Je tedy problém s pomalým prosazováním inovací a chytrých projektů spíše institucionální než finanční?
Myslím si, že inovace jsou především o lidech. O tom, že někdy někdo chce něco měnit. Nejlépe nějaká skupina. Současný svět dospěl do stavu, kdy si uvědomuje, že tu máme klimatickou změnu a je potřeba něco dělat. Peníze přestávají být problémem. Politickým programem s prioritou číslo jedna je například Zelená dohoda pro Evropu (balíček opatření Evropské komise z roku 2019, který má občanům a firmám v EU usnadnit přechod na ekologičtější hospodářství). Ze své zkušenosti ze státní správy vím, že se volá po změně života ve městech, aby byl z hlediska zdrojů úspornější. V terénu ale není dostatek projektů.
Co konkrétně chybí Praze?
Praha je velice rozmanitá. Může přijmout obecné cíle, kam směřovat. Konkrétní řešení se poté budou nacházet v územním detailu. Pokud řekneme, že každá ulice má svá specifika, je potřeba k nim citlivě přistupovat a zjišťovat, kde jsou rezervy. Věřím, že jich Praha má mnoho. Je to možná otázka změny zateplení některých domů, způsobu vytápění a vůbec energetického managementu budov. Nové technologie jdou stále dopředu, měly by se ale umět na konkrétním místě citlivě používat. Pro Prahu bude důležité naučit se pracovat s obnovitelnými zdroji, kde to bude možné.
Jaká chytrá řešení navrhujete ve snížení emisí a hluku?
Tento problém je spojený s dopravou. Řešením je vytvářet příležitosti a komfort pro pěší a cyklisty. Je ale důležité, aby měly podporu veřejnosti. Myslím si, že je to otázka sdílení zkušeností, vyhledávání příležitostí a zjišťování, proč lidé upřednostňují automobily a za jakých okolností by přistoupili na změnu. I doprava musí být zaměřena na změnu uvažování.
Zuzana Drhová / zástupkyně ředitele
Zuzana Drhová, Ph.D. působí v Pražském inovačním institutu jako zástupkyně ředitele s odpovědností za rozvoj městských inovací. Vedla přípravu Strategie Cirkulární Praha 2030, a je zodpovědná za inovační platformu k inovacím města. Dříve pracovala na Ministerstvu pro místní rozvoj jako metodička Smart Cities, ve vládní Agentuře pro sociální začleňování jako expertka pro kohezní politiku EU a regionální rozvoj či jako výzkumná pracovnice Centra pro sociální a ekonomické strategie UK. V 90. letech působila jako ředitelka asociace ekologických organizací Zelený kruh. Dlouhodobě se věnuje tématům participace a udržitelnému rozvoji měst.