Česko má novou strategii pro rozvoj znalostí a inovací v ekonomice. Pii pracuje na řešení pro Prahu
Znalosti a inovace - to jsou oblasti, na kterých by v příštích letech měla být založena ekonomika České republiky. Měla by být odolná vůči negativním vlivům, stavět na silných stránkách krajů i celého státu, chytře využívat byznysové příležitosti, hospodářské zázemí a své výzkumné a inovační kapacity. Právě tyto cíle si v době koronavirové krize stanovuje i aktualizovaná Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR pro roky 2021 až 2027. Koncem ledna ji schválila vláda. Najít nové příležitosti pro zlepšení života, výzkumu a podnikání v české metropoli je i úkolem Pražského inovačního institutu (Pii), který v současnosti pracuje na uvedení regionální strategie do praxe.
Národní RIS3 strategie do roku 2027>>
Stostránkový dokument navazuje na “svého předchůdce”, který platil do konce loňského roku. Takzvanou RIS3 strategii zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Chce přitom využít průmyslové a technické tradice České republiky, její kvalitní infrastrukturu pro výzkum a vývoj a vytvořit tak vysokou přidanou hodnotu v perspektivních oborech. Podporu zároveň nasměruje do vybraných klíčových oblastí, které mají přispět k tomu, aby Česko získalo dlouhodobou konkurenční výhodu.
Zásadní rolí RIS3 je systematicky propojovat a mobilizovat výzkumníky, inovátory, podnikatele, zástupce univerzit i veřejnou sféru k tomu, aby objevovali nové příležitosti a navzájem spolupracovali. Díky tomu se podle autorů strategie budou i efektivněji investovat evropské, národní, regionální i soukromé peníze do podpory výzkumu a inovací.
Současná pandemie koronaviru zároveň ukazuje, jak velký potenciál mají výzkum a moderní technologie, které mohou významně pomoci ekonomickou krizi zmírnit. Dokument je “živý”, protože chce reagovat na aktuální výzvy. Posoudit ho musí Evropská komise.
Analýza ukazuje na slabiny české ekonomiky i hrozby
Klíčový vládní materiál také upozorňuje na slabiny inovačního systému, které brání rozvoji jeho prostředí jako celku. Zároveň uvádí, že významným problémem tuzemské ekonomiky obecně je nízká přidaná hodnota a orientace na inovace nižších řádů. Česko patří podle dokumentu mezi malé otevřené ekonomiky, je závislé na světové a zejména evropské poptávce po daném zboží a službě. Tento rozdíl je vidět při srovnání s vyspělými ekonomikami, které se naopak orientují na náročné aktivity zakládající si na znalostech.
Z průměrných hodnot takzvaného Ballasova indexu (BI), na základě kterého je možné určit specializaci vývozu určitého výrobku dané země, je vidět, že se ČR v rámci celého světa čím dál více specializuje na výrobu silničních vozidel a význam ostatních odvětví naopak výrazně slábne, píše se v materiálu. “Místo toho, aby docházelo k diverzifikaci produktové základny, dochází k její koncentraci do několika málo odvětví, což v případě negativních vnějších šoků zvyšuje zranitelnost celé ekonomiky,” upozorňuje strategie.
Přestože české podniky investují do automatizace více než unijní průměr, za světovými průmyslovými lídry, mezi které patří Jižní Korea, Německo nebo Japonsko, stále zaostávají. Česku také podle analýzy chybí širší základna technologicky vyspělých firem a širší spektrum odvětví, dostatek kvalifikovaných lidí a stabilní, předvídatelné a motivující podnikatelské prostředí. To vše způsobuje, že je ekonomika zranitelnější vůči nečekaným negativním vlivům.
Zdroj: RIS3 strategie
Motto RIS3: Odolná ekonomika založená na znalostech a inovacích
Národní RIS3 strategie dále uvádí, že se v ČR stále nedostatečně využívají výsledky veřejného výzkumu a vývoje pro potřeby firem a společnosti. Digitalizace firem a veřejného sektoru podle ní také zaostává. Smyslem strategie je proto tento stav zlepšit a to i přesto, že se v Globálním inovačním indexu (GII)29 Česko posunulo mezi 25 nejinovativnějších zemí světa. Oproti loňsku se o dvě místa zlepšilo a obsadilo 24. příčku ze 131 světových ekonomik. Stále ale převažují inovační vstupy než výstupy, protože se rozvoji výzkumu dlouhodobě věnují podniky pod zahraniční kontrolou.
Stát by měl podle strategie proto podpořit takové technologie a technologické trendy, které se uplatní v průmyslu i při řešení aktuálních společenských výzev. Je to mimo jiné klimatická změna, stárnutí populace, pandemie a oborů například umělá inteligence, biotechnologie nebo nanotechnologie. Měly by se ale také zvýšit inovace ve firmách, ještě více zkvalitnit veřejný výzkum, využívat nové technologie a digitalizace a umožnit kvalifikovaným lidem, aby pracovali na výzkumu, vývoji a inovacích.
Strategie tak navrhuje více propojit konkurenceschopná, ekonomicky a společensky významná perspektivní odvětví s výzkumnými kapacitami a technologiemi. Jako cílová odvětví proto uvádí pokročilé materiály, technologie a systémy, digitalizaci a automatizaci výrobních technologií, ekologickou dopravu, technologicky vyspělou a bezpečnou dopravu, elektroniku a digitální technologie, kulturní a kreativní odvětví, pokročilou medicínu a léčiva, zelené technologie, bioekonomiku a udržitelné potravinové zdroje a inteligentní sídla.